Hra na jako: proč batolata milují domečky pro panenky a každodenní rituály

Sleduj pár minut dvouleté dítě s plyšovým medvídkem a nejspíš uvidíš jídlo, koupání a ukládání ke spánku. Méďa dostane lžíci vymyšlené polévky, umytí, deku a pohlazení po hlavě. Děti přehrávají svůj vlastní den dávno předtím, než si začnou vymýšlet vlastní příběhy. Domeček pro panenky je malá verze takového dne, kde je všechno na dosah.

Jak se hra na jako vyvíjí

• Napodobování skutečných činností (zhruba od 18 měsíců do 2 let). Dítě předstírá, že pije z prázdného hrnku, nebo si dává k uchu hračkový telefon. Hra na jako se týká hlavně jeho samého.
• Hra s někým dalším (zhruba od 2 do 3 let). Péči začne dostávat panenka nebo medvídek: krmení, koupání, přikrývání. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) řadí mezi milníky kolem 30 měsíců to, že dítě „používá věci na hraní na jako, třeba krmí panenku kostkou, jako by to bylo jídlo“.
• Malé scénky (zhruba od 3 do 4 let). Činnosti se spojují do řady: večeře, pak vana, pak postel. Hračky začnou mluvit a dítě jim dává hlasy.
• Příběhy a role (zhruba od 4 do 5 let). Děti si scénku nejdřív naplánují („Jako že zajíček je nemocný“), s kamarády se střídají v rolích a vymýšlejí věci, které se nikdy nestaly.

Dětští lékaři považují hru na jako za součást zdravého vývoje, za způsob, jak trénovat řeč, zkoušet si pocity a dávat smysl tomu, co se za den stalo. Výzkumníci, kteří se na důkazy podívali zblízka, jsou opatrnější: hra na jako jde ruku v ruce s dobrou řečí a sociálními dovednostmi, ale je těžké dokázat, že je způsobuje. Tak či tak si ji děti vybírají samy a je to přirozená chvíle si s nimi povídat.

Proč jsou rituály nejoblíbenějším příběhem

Jídlo, koupání a usínání se opakují každý den, takže batole přesně ví, jak probíhají. Proto jsou to nejsnazší příběhy na přehrávání a dítě při nich dostane vzácnou šanci být tím, kdo velí. Dítě, které ukládá medvídka do postele, si nacvičuje kroky svého vlastního usínání, jen z druhé strany. Mnoho rodičů zjišťuje, že rituál, který si dítě nejdřív zahraje s hračkou, pak ve skutečnosti probíhá hladčeji.

Jak udržet hru klidnou a volnou

Nejlepší hračky na hru na jako samy skoro nic nedělají. Čekají, až si s nimi někdo začne hrát. Verze na obrazovce by měla fungovat stejně:

1. Žádný cíl a žádné body. Když není co vyhrát, není kam spěchat a nic se nedá pokazit.
2. Skutečná místa, skutečné rituály. Postel, vana, stůl a zahrada. Věci, které dítě zná z domova.
3. Jemné reakce. Zívnutí, šplouchnutí, chroupnutí. Drobné efekty nechávají dítě pánem příběhu.
4. Tiché zvuky. Měkká hudba a žádné fanfáry, aby se hra hodila do klidné chvíle.

Jak to řeší Little House

Little House je domeček pro panenky bez přední stěny se zahradou z každé strany. Bydlí v něm pět malých zvířecích kamarádů: zajíček, medvídek, kočička, štěňátko a panda.

• Kamaráda můžeš odnést kamkoli. V posteli nebo na patrové posteli se zachumlá a usne. Ve vaně stoupají bublinky a praskají. U stolu sní, co má na talíři. Na zahradě jsou houpačky, skluzavka, pískoviště a bazének.
• Všechno něco dělá. Lampy, záclony, rádio (všichni tančí), lednice a trouba (jídlo na stůl), pračka, kukačkové hodiny, jabloň, konev.
• Den a noc. Sluníčko v rohu mění den v noc. Rozsvítí se lampy, a když jsou všichni v posteli, zazní ukolébavka.
• Ukázat, ne vysvětlovat. Není tu nic ke čtení. Malá ruka ukáže, jak kamaráda přenést, a tu a tam si některý kamarád na něco vzpomene (jídlo, koupání, písnička, hra nebo spaní) a ruka ukáže, jak mu pomoct.

Tipy pro dospělé

• Vyprávěj, co se děje. „Panda je ve vaně. Je voda teplá? Teď potřebuje ručník.“ Ukazuješ tím, jak zní vyprávění příběhu.
• Ptej se, co bude dál. „Zajíček snědl jablko. Co má dělat teď?“ Nech rozhodnout dítě, špatná odpověď neexistuje.
• Přehrávejte jeho vlastní den. Zahrajte si snídani, školku, koupání a spaní v tom pořadí, v jakém je dělá tvoje dítě. Je to hezký způsob, jak si promluvit o nějaké změně, třeba o novém čase usínání nebo o miminku, které se má narodit.
• Scénu na dobrou noc hrajte brzy. Ukládání všech do postele je krásná příležitost povídat si o spaní, ale CDC radí žádné obrazovky hodinu nebo dvě před spaním. Zahrajte si ji odpoledne a večer to udělejte doopravdy, se skutečným medvídkem.
• Přidej skutečné hračky. Krabice od bot s nakreslenými pokoji uvnitř a pár plyšáků je domeček, který vezmeš kamkoli. Hra je začátek, ne náhrada.

Kam dál

Děti, které se rády starají o kamarády, je často rády i oblékají v Dress-Up Party. Na klidné skládání ve stejném stylu obrázkové knížky zkus Jigsaw Puzzles.